REPORTY A DALŠÍ

30 let s INDIES - paralelní hudební svět slavil narozeniny v SONO centru

Brněnské SONO hostilo v pátek velký večírek. Vydavatelství Indies Records slavilo 30 let od svého založení, a protože se kolem jeho desek motám už přes 20 let, okamžitě se mi začaly vybavovat všechny ty zásadní nahrávky, které mě za ta léta hudebně ovlivňovaly a posouvaly dál. Jsou oslavy, které prostě odříct nemůžete...

Indies Records jsem už od prvního seznámení někdy kolem roku 1997 vnímal hlavně jako hybnou sílu, která člověka hudebně posouvá vpřed a otevírá mu nové obzory, v té době rádiím zcela nepřístupné. Hlavně díky pro mě dodnes zásadním ročenkám Czech Alternative Music, vkládaným tehdy myslím do časopisu Stereo&Video, se začala odvíjet úplně nová, paralelní historie ke všemu, co jsem hudebně sledoval před tím i potom.

Největší síla Indies Records pro mě od začátku spočívala v jeho odvaze dávat prostor výjimečnosti a hudebnímu vizionářství. INDIES, to byla alternativa ke všemu, co nabízel hlavní proud. A třebaže jsem na to během posledních let ve spěchu trochu zapomněl, Indies jsou tady pořád a stojí na stále stejných hodnotách. Produkce vydavatelství se ve své filosofii skutečně nezměnila, jakkoli jsem měl poslední roky jiný pocit. Ve skutečnosti jsem se změnil spíše já. Začal jsem spěchat, což je osobní nastavení, které se k deskám Indies nikdy moc nehodilo.

Všechno jsem si to znovu připomenul právě tento pátek na oslavě 30 let Indies v SONO centru, kde jsem během jediného večera potkal množství známých, se nimiž mě z velké části spojují právě i desky Indies. A protože jsem mohl pozvat i několik lidí, kteří alternativní českou scénu naopak nesledují vůbec, znovu jsem zažil i to zvláštní hudební dobrodružství ještě z časů na střední škole, kdy jsem staré fláky Václava Koubka nebo Budoáru staré dámy šířil do okolí jako malou hudební osvětu. Nutnost být otevřený všemu, jinému přístupu i alternativnímu pohledu na hudbu, to všechno bylo večer v SONO centru zase zpět.

Ten večer byl plný velkých jmen, které formovaly tvář Indies od jeho začátků. Nechyběl slovenský blues ZVA 12-28 Band, kterému to nádherně a autenticky chraptí i v roce 2020. Hodně silné bylo vystoupení brněnských Květů v původní "analogové" sestavě se saxofonem, během něhož se kapela obracela spíše ke starším věcem kolem desky Myjau. Tradičně pro fajnšmekry i pohodáře zahráli ten večer Minuty podpořené i špičkovým zvukem v SONO centru. Škoda jen, že se na velké pódium nemohli podívat také DVA, jeden z nejvýraznějších vývozních artiklů v dějinách Indies. Naopak moje oblíbené holky z kapely Zuby Nehty působily na velké scéně trochu ztraceně. Měl jsem pocit, jako by jejich kouzlo v průběhu času trochu vybledlo a příjemné pozdvižení tak způsobil až Milan Páleš, který kapele zcela nečekaně předal čerstvě vylisovaný vinyl Best Of Zuby Nehty (viz foto výše).

Večer v SONO centru ale představil jen zlomek všech interpretů, kteří společně tvoří jméno INDIES. A tak jsem si říkal, že připomenu ty, kteří nechali nejhlubší otisk v mém okolí...

Díky Indies. Další dekáda právě začíná...

Autor: PetrM

Komentáře

Aktuální příspěvky