Rok 2018 byl metalově poměrně výživným rokem s mnoha velkými jmény v regálech a vysokými známkami v kolonkách hodnocení. U okénka byl ale nakonec první někdo úplně jiný. Švédský samorost Snowy Shaw. Přišel, vyzvedl květnové prémie a k nim ještě nafasoval bonus za jednu z nejzábavnějších metalových desek roku 2018.
Snowy Shaw - White Is The New Black (2018 / FLAC, 44.1 kHz, 16 bit / Wunderwurld / heavy metal, blackened metal, gothic)
Kdo by ho neznal. Snowy a jeho upírský výukový program Notre Dame, který na konci devadesátek ukazoval, kam až může goth-metalová stylizace zajít. A byl to ten stejný Snowy, který se nějakou dobu potloukal po světě jako nájemní zpěvák Therion. No a kromě desítky dalších hudebních aktivit je to samozřejmě hlavně bubeník, který už své jméno upsal takovým veličinám, jako King Diamond nebo Mercyful Fate. V roce 2018 do toho ale Snowy tluče takříkajíc na vlastní odpovědnost a stejně jako na konci devadesátek je to i tentokrát hlavně čirá zábava a radost skočit si do rytmu.
Rozpětí nové desky “White Is The New Black” je po čertech široké. Však i sám autor o desce říká, že to je Best Of z desek, které teprve plánuje vydat. Každé dvě skladby představují údajně jedno album z let příštích. Pro lepší představu si můžete celou zastavěnou parcelu vymezit starými alby Die apokalyptischen Reiter (“March Of The Black Dwarfs”), klasickými hity finských Waltari (“Wunderkind”), heavy metalem minulého tisíciletí (“My Religion”) a samozřejmě také Snowyho projektem Notre Dame, který bude viset ve vzduchu pokaždé, když se autorského pera chopí tento aktuálně padesátiletý úkaz hudební scény (třeba skladba “Immortelle”).
Celou sbírku nových písní podle mě definují dvě věci. V první řadě unikátní Snowyho hlas v jeho nekonečném množství poloh, variací a extrémů. Umí zpívat čistě, umí kvílet, děsivě zaříkávat, svištět vzduchem jako fujavice a dokonce i jeho šepot je epesní (kolednický “Krampus”). Kromě zpěvu ale desku silně ovlivňuje také pozice bicích. Je zábavné sledovat, jak si Snowy na desce hřeje svoji bubenickou polívčičku. Celý arzenál dostává mraky prostoru, docela často na sebe v mixu strhává největší pozornost a také kompozičně je výjimečně důležitý. Sledujte schválně perlu “Family Feud”. Je to jako veletrh bicích v tom nejlepším slova smyslu. I přechody, které jindy už člověk skoro nevnímá, tvoří najednou kostru skladby a dodávají jí ohromný šmrnc.
Má tento vzorec nějaké slabiny? Dokud se díváte na skladby jako celek, neuvidíte skoro žádné. Celek je originální, zábavný, tvořivý a svérázný. Pravý opak všech těch horko těžko vypocených nahrávek z nutnosti, které na svět tlačily hlavně podepsané smlouvy s vydavateli. Pokud ale začnete vnímat jednotlivé fragmenty, postupy a aranže, uvědomíte si, že je deska vlastně slušné retro. I proto jsou některé skladby tak chytlavé - využívají prostě osvědčené postupy a triky. Můžete se tím trápit, nebo si desku jednoduše pustíte znovu, ještě víc nahlas, a uděláte si radost, jakou si zjevně udělal i její autor.
Nové album, to je prostě klasický Snowy. Nadšený pro metal, ujetý v nápadech, efektivní v melodiích a v každém ohledu srdcař. Bylo to ostatně vidět už na parádní release party, kterou uspořádal přímo u sebe doma a celou navíc streamoval živě na internetu. Dvoupatrovou vilu naplnil kamarády, do sklepa umístil výstřední divadýlko a potom chodil po pokojích, s každým poseděl, dal si drink a nakonec ještě v obýváku spolu s kapelou zahrál asi tři pecky z nové desky. Není tohle ten nejlepší způsob, jak pokřtít své nové hudební dítko? Pro Snowyho evidentně ano a za to má můj velký respekt.
Zvuk
Podle svého si Snowy vyladil také zvuk celé desky. Je šitý na míru bicím a navíc je dobarvený tak, aby zněl dobře z každého udýchaného repráčku i sluchátek, které dostanete zdarma k zubnímu kartáčku (když si koupíte dva). Mix má podle toho lehce dopované basy a vytažené výšky, ale zní prostě zábavně a řízně. Akorát bych ho moc nezkoumal s analyticky přesnými sluchátky. V lepším případě byste si zkazili radost, v tom horším by vám přiletěla jedna “z leva” přímo od Snowyho… abyste se dali trochu do kupy.
