Obal desky jako by to říkal z velké části předem. Tohle je tak trochu jiný black metal. Pracuje totiž s barvami, nevšední dynamikou i chytlavostí. Přesto ale ctí i velkou míru blackové tradice. Z dálky možná vidíte jen další smrtku, ale při pohledu zblízka je celý příběh mnohem zamotanější…
Inquisition - Black Mass for a Mass Grave (2020 / FLAC 44.1 kHz, 16 bit / Agonia Recods / black metal)
Od poslední desky z roku 2016 stihli Inquisition nějaké ty problémy se zákonem, vyhazov od labelu Season of Mist i z turné s hvězdnými Satyricon. My ale nesoudíme jejich úchylky. Zajímá nás, jestli pořád umějí hrát ten svůj space-black-metal s nádechem nekonečnosti a pomíjivosti zároveň. Novinka dorazila koncem listopadu a do mého playlistu se vloupala tak bleskově, až se z ní po třech týdnech stalo nejhranější album celého prosince. Někdy vám holt osud přihraje kapku netradiční adventní hity...
Inquisition jsem měl vždycky rád hlavně kvůli proměnlivosti a dynamice většiny jejich skladeb. Především na “Obscure Verses for the Multiverse” kapela neustále střídala zdrcující pomalé pasáže s klasickou rychlopalbou, přičemž hra kytar nikdy nepostrádala vzácnou tvořivost ani melodickou nápaditost. Neříkám zatím, jestli je to dobře nebo špatně, ale novinka tento dynamický rozsah posouvá ještě o několik úrovní výš. Inquisition se nebojí přecházet z absolutně nejvyšších temp do houpavé melodiky doslova lusknutím prstů.
Sada pro ultra-oddané fanoušky obsahuje také urnu na polel... nám asi stačí FLAC
Na první poslech si to člověk neuvědomí, ale na black metalovou desku je novinka z pohledu kytar výjimečně inovativní a kreativní. Dobrou polovinu skladeb zdobí výrazná melodická linka, svým zvukem pro tento žánr hodně netypická, přičemž všechno to tradiční černé zlo kmitá obrovskou rychlostí až kdesi hluboko pod ní. Kytarám se tak i bez masivního použití kláves daří vytvářet obrovsky silnou atmosféru a pevný melodický základ celé desce. Přímočará rychlopalba je vytlačována na okraj alba, jako by ji odpuzovala nějaká neviditelná síla. Tam se ale hromadí a útočí s o to větší intenzitou. Skoro by se dalo říct, že ztrácí poslední zábrany a velmi primitivně do nás buší (úvod první skladby). Jaký rozdíl ale přináší zbytek desky, kde se střídají velmi truchlivé melodie (trojka “Necromancy Through A Buried Cosmos”) s naopak hororovým vyzněním (pětka “Majesty Of The Expanding Tomb”) nebo majestátním vyvrcholením v černém klenotu “Hymn to the Absolute Majesty of Darkness And Fire”.
Feathered god,
spread your wings,
show your eyes of the stars.
Monotónní rychlost na novince očividně vyklízí pozice návykové melodice, která je k zbláznění pomalá, bolestná a bezútěšná, ale zároveň i neodolatelná a hudebně neskutečně výživná. Black Mass for a Mass Grave zkrátka ukazuje, jak by se měl servírovat black metal v roce 2020. Provokativně a bez svazující oddanosti tradicím. Přitom si neumím představit nikoho, kdo by si dovolil říci, že už Inquisition na novince neznějí dost black-metalově. Pro začátek zkuste úvod skladby “Triumphant Cosmic Death”. Ten riff vás zastaví uprostřed pohybu, ať zrovna děláte cokoli. Má v sobě tak obrovské sebevědomí, sílu a velikost … je to prostě obraz čisté metalové excelence.
Inquisition nahráli vynikající zimní desku, která umí zmrazit i rozpálit doběla. Měří na délku kousek přes hodinu, ale nudit prostě nestíhá. Výjimečný počin.
Zvuk
Inquisition asi nikdy nenahrají desku, kterou byste milovali pro její zvuk. Ale k jejich tvorbě by se to ani nehodilo. Přesto, od vysloveně zastřené produkce s malou dynamikou na “Obscure Verses” jsme se posunuli k výrazně jasnějšímu a vlastně i ostřejšímu zvuku, který k nové desce sedí mnohem lépe. Sluchátka s vynikajícím rozlišením v pásmu středů a ideálně bez přepálených výšek jsou ale pro větší zážitek podmínkou (Audeze LCD-i3).
