Alt-J – Relaxer (2017 / 24bit FLAC / Infectious Music / experimental rock, electronic)
Na svět se v nejbližších dnech chystá remixové album “Reduxer”, ale my dnes proženeme sluchátky jeho originální podobu z roku 2017, album "Relaxer". Ta je totiž na první poslech protkaná množstvím zvukových zvláštností a fíglů, které stojí za to slyšet na kvalitní technice. Stačí už jen letmý pohled na lokace, kde se album nahrávalo: studio Abbey Road, Elyská katedrála, londýnský kostel přeměněný na nahrávací studio The Church.
Od první vteřiny mě nahrávka baví tím, jak nápadně reaguje zvuk jednotlivých nástrojů na akustiku prostoru, ve kterém právě hrají (úvod “3WW”). Nástroje jsou nádherně rozloženy do obou kanálů, nemačkají se navzájem, nepřekrývají se a ke všemu jim ještě pomáhají prostorová kouzla s vokály, kdy se člověk až s leknutím ohlíží, kdo že to za ním sakra křičí (úvod "Hit Me Like That Snare").
Kapela prý během nahrávání hodně experimentovala s prostory a snímáním zvuku na netradičních lokacích. Vrcholnou ukázkou jejich pečlivosti budiž předělávka tradiční písně "House of the Rising Sun", v jejímž úvodu můžete slyšet hru 20 kytaristů najednou, přičemž jejich zvuk opět úžasně reaguje na akustikou místnosti. Kromě toho nechybí ani skutečné kostelní varhany, chlapecký sbor, praskání ohně v litinových kamnech katedrály, nebo kroky návštěvníků na její kamenné podlaze – vše v závěrečné písni “Pleader”.
I přes tyto tradicionalistické prvky ve zvuku je ale produkce desky absolutně moderní, čistá a po všech stránkách vymazlená k dokonalosti. Připomíná mi hodně mixy kapely MUSE, která se ve výjimečných produkcích vyžívá snad ještě víc. Navíc taková produkce i skvěle ladí s celkově experimentálním pojetím kapely, která se nebojí spojovat rock, elektroniku a folk. Takže sluchátka na hlavu a výprava za zvukem může začít. Hodit se bude dobrá izolace, nebo aspoň tiché okolí, ve kterém nepřijdete ani o velmi tiché detaily.
