Anne-Sophie Mutter, John Williams - Across The Stars (2019 / MQA 96 kHz, 24 bit / Deutsche Grammophon / soundtrack, classical)
Po menší prázdninové přestávce jsme zpět a hned s horkou novinkou legendárního vydavatelství Deutsche Grammophon, které svedlo dohromady dvě obrovské postavy hudebního světa. Album “Across The Stars” je totiž kolaborací Johna Williamse, jednoho z nejuznávanějších skladatelů (nejen) filmové hudby, a výjimečné houslové virtuózky Anne-Sophie Mutter. John Williams napsal nové aranže svých vybraných skladeb přímo pro její výjimečné pojetí houslové hry a výsledkem je nahrávka, která není ani klasickým soundtrackem ani Best Of výběrem. Skladby byly navíc zaznamenány za účasti 70členného orchestru přímo ve velkém nahrávacím sále SONY Pictures Studios (Forrest Gump, Star Wars: The Last Jedi, zčásti La La Land a stovky dalších) a na jejich velkém zvuku je to skutečně znát.
Zásadní je v tomto případě výběr skladeb, které John Williams pro nahrávku adaptoval. Jelikož v epicentru dění nestojí majestátní orchestr, ale naopak křehká virtuozita houslí, byly vybrány spíše komornější, melodičtější a tím pádem i romantičtější ze skladeb tohoto filmového poloboha. Známé melodie Star Wars, Harryho Pottera nebo Tintina znějí najednou mnohem intimněji a jemněji. Pro někoho může být výsledek hudebně až příliš sladký a přetížený houslovým vibratem, ale z pohledu výkonu Anne-Sophie Mutter i celkové produkce a zvuku jde o výjimečný počin.
Velká pečlivost je navíc cítit z celé produkce i velmi kvalitního mixu. Nahrávka zní opravdu živě, skoro bych řekl syrově a krásně v ní vyniká křehkost jednotlivého sólového nástroje vůči mase orchestru. Celé těleso hraje slyšitelně ve velkém prostoru, ale úplně stejně jsou na tom i housle. Ostatně hra s prostorem je opravdu příkladná a všimnete si jí prakticky okamžitě. Housle nejsou umístěny do jediného bodu, ale neustále se při hře Anne-Sophie pohybují a chvějí, což se ve stereo prostoru podařilo krásně zaznamenat. Další dimenzi zvuku, tedy hloubku, dodává nahrávce členění předo-zadní, kdy velký orchestr sympaticky kryje záda sólovému umělci. Výsledkem je nahrávka se skutečným 3D charakterem. Užijte si ji...
