Cermaque - Teorie dospělosti
(2018 / Indies Scope / FLAC 44.1 kHz, 16 bit / folk)
Seriál Zvuk měsíce stavíme na pestrosti a překvapení. K tomu jsme se na začátku podzimu asi přejedli vší té studiové navoněnosti, která často překrývá samotného autora umělými nánosy technického balastu. A právě v tomto rozpoložení se kolem mihl písničkář Cermaque s jeho novou deskou "Teorie dospělosti". Okamžitě jsme věděli, že právě to bude zvuk měsíce října.
Album "Teorie dospělosti" je po stránce zvuku takovým RAW zákuskem. Na první poslech chce být maximálně autentické, živé a osobité, ale zároveň si zničehonic dovolí celou akustickou dietu rozstřelit drásavým syntetickým efektem, emotivní explozí bicích nebo třeba jen lehkým potažením smyčce po viole. Jakoby už tak nebylo album dost silné a emotivní, přinášejí tyto nečekané zvukové vpády ještě větší napětí a gradaci, která bude při poslechu škrábat skoro až v krku.
"Šlo nám o takovej syrovej portrét, v podstatě spíš knížku než desku."
Album se nahrávalo ve studiu Jámor a celou akci měl pod palcem opět Ondra Ježek, který se u nás hodně silně zapsal i zatím posledním albem Květů (2017, Komik do půl osmé). V centru všeho stojí Jakubův hlas, příjemně blízko a s rozlišením, které dodává písním na důvěryhodnosti, ale neotravuje perfekcionismem. Zvuk si v sobě dokonce nese i jasný otisk prostoru, do kterého se Kuba s kytarou nechal zavřít. Kytara se navíc nahrávala současně se zpěvem a nese si tak jasný otisk živých koncertů. Vše dohromady zní dokonale civilně, ale přesto úplně jinak, než jak podobnou myšlenku proměnili v Dýchánek členové kapely Jablkoň. Cermaque je intimnější, bezprostřednější, ale díky efektům zároveň modernější a více experimentující.
Co o nahrávání alba říká Ondra Ježek ze studia Jámor
„Je to super silný celý jak blázen... Šlo nám o takovej syrovej portrét, v podstatě spíš knížku než desku, černej strohej text zvuku na bílejch stránkách prázdna. Do toho vpadne pár dívčích hlasů a viola, něco jako ilustrace a bicí jako taková záložka. Občas si člověk odskočí do reálnýho světa, nebo do nějaký vnitřní úvahy o možnostech svýho života a v tu chvíli se do toho začnou probourávat i synťáky. Ale naprostá většina je strohost ekvivalentní černýmu písmu na bílý stránce. Obsah textu je barevnej až dost.
Při nahrávání to bylo zase to samý, takže hlavně studiovky Beyerdynamic DT 770 a Superluxy 660. Kromě toho jsem na cestách pro kontrolu používal in-eary Flares Pro.“
Koupit album (FLAC): Indies Scope
