Všichni se v poslední době soustředí na bezdrátové modely, zatímco ostatní kategorie nám v letním vedru pomalu upadají do letargie. Přišel čas probudit je dostatečně odvážným a sebevědomým modelem. Co třeba stylový uzavřený kousek 1More Triple Over-Ear, osazený hned trojicí měničů? To by mohlo zabrat…
Na čem se testovalo: Astell&Kern AK70 a SR15, iBasso D14, ATH-ES10, ATH-MSR7
Designový tlak na pilu
Design sluchátek je někdy prostě jen otázkou černých plastů, kruhů a oválů. Čas od času se ale objeví model, který svým balením zvuku rozděluje svět jako v dobách Východu a Západu. V případě modelu Triple Over-Ear byl vzhled sluchátek dokonce tím, co rozhodovalo o jejich distribuci v Česku. Nakonec ale zvítězila odvaha a jejich provokativní design můžeme posoudit v klidu také u nás a to nejen v relativně decentním temně kovovém provedení, ale také v odvážnější barvě měděné, který výrobce ještě odvážněji nazývá odstínem “zlatým”.
"Ve výsledku chce každý kovová sluchátka, která ale vypadají, jako by byla z plastu."
Když se na sluchátka dívám, jsem si celkem jistý, že se jejich tvůrci ohromně snažili udělat vše pořádně, solidně a přitom originálně a také poutavě. Možná při tom ale překročili tenkou hranici, která dělí decentní design od příliš křiklavého a agresivního. Takového, který už nebude chtít nosit každý. Ve výsledku chce totiž každý kovová sluchátka, která ale vypadají, jako by byla z plastu. Tak to prostě je. Holý kov s viditelnými šroubky je totiž asi stejně přitažlivý, jako RAW dortíky. Je jednoduše příliš RAW. A právě kvůli dosti odvážnému designu vás sluchátka sice na pohled okamžitě upoutají, ale k fyzickému kontaktu vyloženě nesvádějí.
Na druhou stranu ale Triple Over-Ear ani nevypadají, jako by je někdo soustružil po víkendech v garáži. Zpracování je stoprocentní a design evidentně vychází z jasné koncepce, která není dílem náhody. Zásadním designovým prvkem je ochranná kovová struktura před skleněnou výplní mušlí. 1More tady myslím dokonce předběhli slavnější giganty Sennheiser HD820, ale srovnejte sami výsledek a zkuste si tipnout, který model bude vypadat atraktivně i za pár let...
Konstrukce, která vládne všem
Jak už jsem zmínil, kluci v továrně 1More chtěli evidentně postavit poctivá až neprůstřelná sluchátka a tomu také uzpůsobili jejich konstrukci. Jakkoli jsem design hodnotil jako přepálený, u kvality konstrukce se tento přístup konstruktérů naplnil ideálně. Všechny prvky jsou totiž navrženy naprosto logicky, přímočaře a tím pádem i odolně a vstřícně. Člověk si skoro říká, proč jiní výrobce vůbec vymýšlejí cokoli jiného.
Celé tělo sluchátek je vyrobeno z kovu nebo umělé kůže. Jeden samostatný kloub na mostu slouží ke skládání, druhý k otáčení mušlí kolem své osy. Jednoduché, tiché a naprosto přirozené řešení. Mušle se přitom dostatečně naklánějí ve všech osách a to naprosto volně a bez jediného náznaku vrzání. Precizně působí i nastavování velikosti mostu s příjemným krokováním.
Náušníky výrobce označuje jako Over-ear a měly by tedy ucho obklopovat, ale v praxi se jim to daří jen tak tak (u větších uší vůbec). Podle mě se náušníky nachází přesně na rozhraní konceptu ON a OVER ear a záleží tedy hodně na velikosti uší, jestli budou náušníky z části doléhat i na ně, nebo je kompletně obejmou ve své jinak komfortní náruči kruhových nadýchaných polštářků. Kromě toho jsou i poměrně mělké, ale ne tolik jako u MEZE 99.
Vzhledem k celkově robustní a na jistotu dimenzované konstrukci působí trochu nepatřičně snad jen horní část kabelu, připojená ke sluchátkům dvojicí konektorů Jack 2.5 mm. Jejich tenká izolace a snadné ohýbání za konektorem si dost okatě zahrávají s osudem jinak velmi solidního modelu. Zbytek kabelu je alespoň chráněný hutnější textilní izolací. Škoda ale rovného konektoru, který má “portable” ideálu přeci jen daleko.
Mnohem větší pohodlí, než byste čekali
Je srpen 2018, rekordní vedra panují už asi 2 týdny a největší nevýhodou jakýchkoli sluchátek podobné konstrukce je hlavně horko uvnitř náušníků. Nicméně, srpen jednou skončí a pokud spolu s ním neskončí v totálním suchu i život na planetě Zemi, budete si moci užívat komfortní poslech sluchátek Triple Over-Ear. Přestože jsou totiž náušníky spíše menší a poměrně mělké, nevytvářejí na prostor kolem uší překvapivě žádný nepříjemný tlak. Navíc vždy dosedají celou plochou a tady naprosto rovnoměrně. Vzhledem ke koncepci na pomezí ON a OVER ear patří Triple rozhodně mezi nejpohodlnější modely na trhu.
A stejně jako jsou sluchátka komfortní, jsou také praktická při poslechu doma i na cestách. Snad s výjimkou větší nápadnosti jim není moc co vytknout. Krásně se skládají, vydrží pohození v batohu, jejich kabel se dá vyměnit a navíc k nim dostanete i super pouzdro. Teď ještě, kdyby nám i zahrály trochu k tanci i poslechu a ve vesmíru zase na chvíli nastane blažená rovnováha.
Zvukové představení
1More Triple Over-Ear nám zahrají pořádně a nebude to určitě žádná tuctovka! Menší rozborka by totiž odhalila hned trojici měničů, mezi nimiž hraje prim moderní grafénová membrána dynamického měniče, doplněná o netradiční keramický tweeter a skrze sklíčko viditelný pasivní basový reflektor. To samo o sobě vzbuzuje kromě zvědavosti i mírnou ostražitost, protože na podobné experimenty už musíte o akustice něco vědět.
Konstruktéři 1More ovšem dokazují, že na hodinách fyziky neseděli jen tak s prstem v nose a jejich Triple Over-Ear si mě svým teplejším a měkčím zvukem rychle získávají. Baví mě hlavně to, jak si sluchátka dokázala najít cestu z pasti hlubokých basů, aniž by ztratila tvář ve zbytku pásma. Přestože se jedná o basově silný uzavřený model, nemám při jeho poslechu dojem, že by se výrobce soustředil právě jen na tuto část zvuku. Spíše naopak.
Dostatek detailů už člověk bere tak nějak automaticky, ale třeba přirozené a uzavřenou konstrukcí nezabarvené středy už rozhodně tak samozřejmé nejsou. Triple Over-Ear je ale zvládají, nezkreslují a naštěstí ani nijak zásadně neodsouvají do pozadí ve prospěch basů a výšek. Skoro bych řekl, že jsou tolik neutrální, kolik jejich zaměření snese. Výsledný mix je na jedné straně úžasně masitý, výživný a hutný, ale zároveň si dává velký pozor, aby z této ostré hrany nepřepadl do propasti umaštěného řeznictví, odkud by k nám doléhalo jen špatně artikulované hučení bez dostatečného rozlišení a jakékoli textury.
Přesto ale platí, že je kontrola basů spíše volnější a jejich rychlost subjektivně nižší. Tipnul bych si, že za to může nasazení pasivního zářiče, který sice dokáže basy posunout hlouběji a zároveň odlehčuje hlavnímu měniči, ale současně také nebude tak přísně kontrolovaný v rozletu. Bas tak možná nepředává až tolik informací a nemá tak jasné okraje, ale zároveň se nedá říct, že by byl jeho obraz příliš zamlžený. V každém případě se jedná o basově zvláštní druh sluchátek, které v nejnižších frekvencích neudivují kresbou, ale spíše hmatatelným tlakem, který pohybující se masa vzduchu kolem uší vyvolává. Jedinou malou slabinou je tak asi lehký přesah basové složky do středů, díky čemuž se na jejich přechodu trochu vytrácí přehlednost.
"Pokud chcete taneční hudbu s hlubokými mocnými basy a přitom nejste hluší ani ke zbytku zvuku, berte 1More Triple."
Čistě pozitivní dojem zanechává umírněná aktivita keramického tweeteru, na kterém už si vylámali zoubky třeba u RHA. V případě 1More přidává rychlost a jiskru od nějakých 10 kHz, ale nikdy to nepřehání, neřeže do uší a nechává znít nástroje tak, jak si to žádají. Rychlá odezva vyšších frekvencí také navrací zvuku vzdušnost, kterou bych u podobně basově bohatého a navíc uzavřeného modelu fakt nečekal. Celkové podání prostoru a 3D lokalizace jsou na poměry uzavřených sluchátek až neuvěřitelné a návykové. V porovnání s přímou konkurencí bych Triple volil na úkor Meze 99 i ATH-MSR7. Meze 99 jsou basově přetížené, více zabarvené i hůře zkonstruované. ATH sice nabídnou jasnější zvuk a rychlost hlavně v basech, ale jejich zvuk je v oblasti středů a výšek mnohem méně přirození a uvolněný.
Jak zní v podání Triple Over-Ear tyto žánrové veličiny:
Lorde - Pure Heroine (FLAC 96/24)
Basů jako na koncertu v Madison Square, ale přitom stále výrazný živý vokál a nečekaně velké hrátky s prostorem. Pokud chcete taneční hudbu s hlubokými mocnými basy a přitom nejste hluší ani ke zbytku zvuku, berte 1More Triple.
Star Wars - The Force Awakens (FLAC 192/24)
Jasně, není to typická vážná hudba – filmová hudba stojí více na efektech a basech – ale právě proto zní soundtrack SW7 na Triplech tak dobře. Mimo jiné to i dokazuje, jak dobré středy sluchátka umí, jak dobře zachovávají prostor nahrávky a samozřejmě i to, jak dokáží na požádání zbořit barák poctivým basem.
R.E.M. - Out Of Time (FLAC 192/24)
Lehký a perfektně nahraný pop je nejoblíbenějším rajónem dnes testovaných sluchátek. Zvuk desky má takový říz, jaký jsem u ní neslyšel už dlouho. Výšky nejsou přepálené, vokál je tu s námi a kopáček hezky udává rytmus. Pecka. Tečka.
Macy Gray - Stripped (FLAC 192/24 binaural)
Menší uzavřená sluchátka (navíc celkem basová) nebudou pro tuhle nahrávku nikdy ideál. Triple nechávají basu zbytečně nabírat kila navíc a to je pro pořádný živý rachot zničující. Na druhou stranu ale zachovávají úžasný dojem živosti i prostoru a velmi dobře jim jde trumpeta i tlukot bicích.
Black Sabbath - 13 (DSD, vinyl rip)
V případě tvrdé kytarové hudby to nevidím tak jednoznačně. Kdo má rád metal hutný a nechá se rád válcovat, bude nadšený. Kdo se ale nimrá v basových linkách a metal servíruje spíše naleštěný, bude mu vláčnost sluchátek trochu naobtíž (a sedět mu budou MSR7).
