Říkám si, co asi tak v češtině znamená slovo “iBasso”. Napadá mě něco jako “stvořeno nadšenci pro nadšence”. Přesně tak na mě totiž značka od začátku působí. Malá ambiciózní fabrika kdesi v rákosí, jejíž produkty možná nedosahují po všech stránkách perfekcionismu známějších konkurentů, ale v jednom parametru snad nikdy nezklamou. Říkejme mu třeba poměr kvality zvuku vzhledem k ceně. Základní specifikace novinky DX150 přitom naznačuje, že ani tentokrát nebude výsledek jiný…
Na čem testujeme: Astell AK70, Astell SE100 Futura, Astell Billie Jean, Beyerdynamic DT990Pro, Shure SE846, Grado GR10e
Design a zpracování
Řeknu to asi tak. Pokud se vám líbila vlajková loď DX200, bude se Vám novinka líbit ještě víc. A pokud vám model DX200 přišel hrozný, nebude na tom DX150 o mnoho lépe. Oba modely jsou hodně podobné, ale jedno malé vylepšení přeci jen odsouvá vlajkovou loď z pohledu designu do role nafukovacího člunu. Tímto drobným, ale povedeným vylepšením je odstranění zbytečného překrytí kolečka hlasitosti a tím pádem i zmenšení nesmyslné černé traverzy, která z části obklopovala model DX200.
Novinka díky tomu působí hodnotněji a také nečekaně elegantně. Možná bych poprvé ve spojení se značkou iBasso dokonce zašeptal i slovo “moderní”. Ostatně můj pozitivní dojem posiluje i vynikající zpracování a doslova hmatatelná robustnost přístroje. To už spíš začnou vrzat moje klouby, než bych se podobných zvuků dočkal od tohoto audio-těžítka.
Konstrukce a praktičnost
Někdy si říkám, jestli nejsou v továrně iBasso nějak fixovaní na boubelky, ale možná mají kluci jen pocit, že když bude jejich novinka vážit jako zlatá cihla, tak ji Evropané také zlatem rádi vyváží. Jako by tím chtěli dohnat menší nedotaženosti těla. Jenže na mě si nepřijdou - nechávám pásek na stejnou dírku jako u menších přehrávačů do kapsy, a pokud mi kalhoty cestou na zastávku spadnou ke kotníkům, dávám za nadváhu okamžitě body dolů. A skutečně, ostuda nastala prakticky okamžitě. Třeba ve srovnání s Astellem AK70 MKII je “stopadesátka” vyrobená snad z litiny.
Osobně mi úplně nevyhovuje ani umístění HW tlačítek pod kolečkem, kde mám větší tendenci je mačkat omylem, ale to je asi věc zvyku - v reálu se mi to ostatně nikdy nestalo. Akorát že jsem tak nějak opatrně našlapoval kolem nich. Nikdy ale není tak zle, aby nemohlo být ještě hůře. Dám vám hádanku. Který konektor se bude na přehrávači používat nejčastěji? Jistě, Jack 3.5 mm … takže asi proto je umístěný dole a to MEZI dvěma výstupy LINE OUT a Balanced 2.5 mm. V praxi to znamená, že buď omylem použiji výstup SPDIF (který hnízdí na prominentním místě na horní straně!), nebo rovnou zdemoluji sluchátka i uši, když je zapojím do krajní zdířky LINE OUT. Tak nějak to dopadá, když děláte pracovní porady v pátek odpoledne…
Zpět ke konstrukci. Jinak celokovové tělo spoléhá na plast pouze u překrytí antény WiFi a BT na zadní straně. Alespoň jsem si myslel, že tomu tak je. Pokud ale ano, tak nechápu, proč je signál WiFi ještě slabší než u konkurentů Astell&Kern. V tomto smyslu musí být něco špatně, protože TIDAL prostě na mém oblíbeném pracovním místě najednou trpí občasnými výpadky. Je to sice místo s nejhorším pokrytím v celém bytě, ale třeba AK70 nebo novinka Astell Futura hrají na tomto místě ještě bez problémů.
Výdrž
Výdrž přehrávače by měla podle údajů výrobce dosahovat asi 10 h. Reálné používání během testu tento čas s klidem potvrdilo. Hrál jsem album FLAC 44 kHz / 24 bit s hlasitostí nastavenou tak, aby byla na Koss Porta Pro spíše vyšší (Gain Low, iBasso volume 87). Občas jsem navíc zapnul displej a procházel menu, abych lépe napodobil reálné používání. Po téměř desíti hodinách přehrávání zbývalo stále ještě 8 % baterie, přičemž oproti modelu DX200 se během přehrávání přehrávač zahříval jen decentně. Při streamování hudby z internetu se energie přehrávače samozřejmě vypařuje výrazně rychleji. Řekněme o čtvrtinu.
Software
Ne že by tedy software předchozího modelu DX200 nesnesl žádná vylepšení, nicméně novinka jeho UI přebírá v plném rozsahu a to včetně všeho dobrého i špatného. Přístroj tedy nepohánějí křečci běžící v kole, ale moderní a téměř dokonale čistý Android 6. Ani tentokrát ale licenční politika nedovolila přidání obchodu Google Play, takže veškeré aplikace, jako třeba TIDAL nebo Spotify, musíme instalovat ručně přenášením souborů APK do paměti přístroje (podrobný návod jsme zveřejnili ZDE). Není to nic složitého, jen taková malá softwarová oklika. Na druhou stranu ale přehrávač umožňuje okamžitě streamovat hudbu na váš domácí ChromeCast Audio, což je pro mě osobně ohromná výhoda oproti všem konkurentům.
Součástí uživatelského rozhraní je i tentokrát speciální aplikace iBasso pro přehrávání hudby a ta je sama o sobě hodně povedená. Především využívá velké plochy místo titěrných mrzáčků na místě tlačítek. To znamená, že se příjemně vybírá nové album i konkrétní skladba, ale stejně dobře se i aktivuje další nastavení nebo posouvá jezdcem v rámci skladby. V tomto směru iBasso ví, co dělá a navíc to dělá fakt dobře. Jedinou slabinou aplikace je chybějící zobrazení jména skladby na základní obrazovce přehrávání. Ano, jméno klepnutím na dolní hranu obalu desky zobrazit dodatečně jde, ale třeba na světlém podkladu je takový text zhola nečitelný. Ale kdo by potřeboval znát názvy skladeb - své oblíbené nahrávky musíme přeci poznat po zvuku...
Ovládání
Ovládat jakékoli iBasso bylo vždy “za odměnu”. Nemějte mi to za zlé, ale libovat si v něm mohl snad jen ten, kdo si posledních 7 let nekoupil žádný dotykový telefon. Kdyby měl totiž můj telefon při psaní SMS nebo webových adres stejně bohorovné reakce, asi bych ho rozšlápl hned první večer. Novinka DX150 má naštěstí slušný výkon dodávaný 8jádrovým procesorem a podepřený ze správné strany ještě operační pamětí 2 GB. I díky velkoplošným ovládacím plochám hudební aplikace je tedy ovládání i samotný pohyb v menu doslova bleskový. Problém jsem měl jedině s menší citlivostí displeje, kdy se mi občas stávalo, že byla reakce buď blesková, nebo naopak žádná. Je potřeba si zvyknout, že oproti telefonu má iBasso rádo pevnější stisk a rozhodná gesta. Potom je vše v pohodě.
Zvukové představení
Ještě aby tak přístroj s podobnou technickou výbavou nehrál jako z praku! Na palubě totiž nechybí hned dvojice D/A převodníků na kanál a k tomu i vylepšený základní model zesilovače (je možné vyměnit za jiný typ). Novinka DX150 v tomto ohledu neponechává nic náhodě a vysoké známky za zvuk si podle očekávání hlídá. Laděná je opět jednoznačně analyticky, směrem k neutralitě, nulovému zabarvení a preciznosti v celém spektru. Ve vysokém lesku podávaný zvuk sice bude pro někoho postrádat silnější charakter a možná i duši konkurenčních modelů Astell&Kern, ale pokud hledáte spíše maximální věrnost a přesnost, budete ve společnosti přehrávače DX150 vrnět blahem jako kočka na zápraží.
Zvuk tedy mezi silnými stránkami přehrávače hraje opět jednoznačný prim. Je perfektně vyvážený v celém pásmu, je velmi rychlý a nepostrádá ani vynikající rozlišení. Oproti vyššímu modelu možná nezasahuje basovým pásmem tak hluboko a ztrácí nějaké to procento v transparentnosti středů, ale i vzhledem k ceně je jeho reprodukce špičková. Díky symetrickému zapojení a dvojici D/A převodníků na kanál nepostrádá ani skvělé zobrazení prostoru, šířku scény a vzdušnost. V tomto směru patří DX150 mezi nejlepší modely v nabídce.
Ani se základním modulem zesilovače nepůsobil přehrávač s náročnějšími sluchátky vyloženě udýchaně. Ostudu neudělal ani ve spojení s náročnějšími studiovými klasikami Beyerdynamic DT 990 Pro. U extra citlivých in-earů se šum na pozadí prakticky nedal postřehnout. I tak bych ale k přehrávači volil spíše sluchátka s uvolněnějším zvukem, které by zjemnily a polidštily jeho chladnější technický přístup. Opačně by měli vybírat jen ti, kteří vyloženě hledají absolutní analytickou přesnost pro kritický poslech. Třeba zmiňovaný model DT990 mi k charakteru přehrávače tolik neseděl. Najednou se projevily trochu agresivnější výšky sluchátek i všechny technické chyby v nahrávkách. Pro běžný poslech bych volil spíše nějaký magnetoplanární model (HifiMan Sundara, Audeze LCD-X) a ze špuntů klidně Westone, Shure, Astell&Kern nebo ideálně Audeze iSine.
