Není pochyb o tom, že si modelem DX220 MAX výrobce plní své sny o nekompromisním zvuku na cesty. Stejně tak ale nejde nevidět přímou inspiraci podobně nekompromisním zařízením SONY DMP-Z1. Vrcholná kreace značky iBasso tak rozhodně není jen dalším ultra-highend přehrávačem. Spolu s DMP-Z1 zakládá novou kategorii…
Design a konstrukce
Z fotek to možná nebude úplně zřejmé, ale DX220 MAX je skutečně obří. První kontakt s ním je proto hlavně o zvyku. Zvláště, když si drobečka s hmotností 700 g zkusíte vzít do ruky. Masivní ocelové tělo s konektory ve zlatém dekoru působí… silně. Přehrávač rozhodně dělá velký dojem, který vychází hlavně z jeho jednoduchosti a robustnosti. Šestici konektorů doplňuje jediné tlačítko ON/OFF a v dolní části ještě velké kolečko analogového nastavování hlasitosti. Žádná jiná tlačítka na přístroji nenajdete a jediným dalším narušením masivního ocelového rámečku je tak až zdířka pro nešikovně hluboko zapuštěnou microSD kartu.
Přehrávač DX220 MAX opravdu není typickým přenosným přehrávačem. Berte ho spíše jako kombinaci stolního HighEnd streameru a zařízení, která lze tu a tam přepravit třeba na chatu, do kanceláře nebo přenést doma ze stolu v pracovně na stolek v ložnici. Na rozdíl od přenosných přehrávačů totiž jeho srdce netvoří D/A převodník, ale spíše systém napájení. Právě ten dělá z DX220 MAX výjimečné zařízení nejvyšší třídy. MAX využívá dva zcela nezávislé napájecí okruhy - každý s vlastní baterií a dokonce i vlastním nabíjením. V reálu tak nabíjíte baterii analogové části (cca 4000 mAh) přiloženou nabíječkou s vlastním konektorem, zatímco digitální část (opět cca 4000 mAh) nabíjíte nabíječkou od telefonu (USB-C). Na displeji přitom neustále vidíte dva údaje o stavu nabití a celá anabáze se tím lehce komplikuje.
To vše je daň za absolutně nekompromisní napájení bez použití boosteru - šťáva z baterie teče přímo do striktně izolovaných obvodů a vy tak ani po připojení extrémně citlivých sluchátek typu Grado GR10e neslyšíte po vypnutí přehrávání nic než dokonale temné ticho (snad s výjimkou lehounkého škrtání při otáčení analogového potenciometru hlasitosti). Zároveň máte vždy dostatek energie i pro velmi náročné modely sluchátek, kterým je k dispozici přes 8 VRMS v symetrickém režimu. Zesilovač navíc pracuje v čisté třídě A. V reálu můžete počítat s nějakými 0.6 W / 2.4 W symetricky na 32 ohmů zátěže. Bohatě to stačilo pro plnohodnotné rozhýbání studiovek Bayerdynamic DT990 PRO s 250 ohmy, ale rezervy jsou samozřejmě ještě dál. Magnetoplanární modely Audeze a HiFiMAN jsou logickým cílem...
Ovládání a vybavenost
Kromě napájení a s tím spojené extrémně velké sady baterií je ale DX220 MAX mnohem tradičnějším přehrávačem, než by se zprvu mohlo zdát. Je postavený na otevřeném Androidu, ovládá se příjemným dotykovým displejem a pro převod digital / analog využívá dvojici profi převodníků Sabre ES9028PRO. Podobně velké “stolkové” zařízení nesmí postrádat ani WiFi, díky níž se stane středobodem vašeho audio systému. Nechybí ani Bluetooth 5.0, ale přiznejme si … tohle zařízení má trochu jiné cíle. Mnohem důležitější je zmíněné rozhraní WiFi 5G, umožňující domácí streamování například skrze TIDAL, nebo přehrávání hudby přímo z domácího serveru.
Kolem Androidu, instalace aplikací a využívání všech možností streamů jsem ale zatím narážel na zádrhely. Instalace samotných aplikací je i při absenci obchodu Google PLAY díky alternativním aplikacím (APKPure) naprosto jednoduchá, ale komplikace nastávají vzápětí. Zřejmě kvůli absenci služeb Google PLAY totiž nefungují služby Play Music nebo Youtube Music. Alespoň zatím se mi přihlášení prostě nedaří - zná někdo cestu kromě vlastní ROM? Logicky jsme zkusili také náš milovaný ROON, ale ten zase nefungoval spolehlivě při samotném přehrávání. A když jsme chtěli odesílat hudbu z TIDALu na domácí Chromecast zařízení, nefungovalo ani to.
Naopak pozitivně musíme ale hodnotit svižnost reakcí přehrávače, celkově dobrou odezvu na povely a i logiku veškerého ovládání. S přehrávačem se člověk naučí opravdu během chvíle.
Alespoň že samotné streamy TIDAL i Spotify fungovaly absolutně bez problémů a to včetně ukládání pro pozdější offline poslech bez WiFi. V tomto směru zachrána situace…
Praktičnost
Z pohledu praktičnosti a denního používání vévodí našim dojmům kromě tradičních zkušeností se systémem Android bez služeb Google hlavně složitější nabíjení. Člověk si musí zvyknout a prostě počítat s tím, že ultimátní HighEnd nikdy nebyl v první řadě o ergonomii a jednoduchosti použití. Pořád ale lepší, než s sebou tahat obří gramofon, který musíte po každém jemném pohybu znovu vyvážit.
U DX220MAX jinak ruší jen drobnosti. Třeba kolečko hlasitosti má drážky ve směru otáčení namísto kolmo k němu (jako u značky Astell&Kern), takže se v prstech občas protáčí bez požadovaného efektu změny hlasitosti. Občas bych bral i jednoduché tlačítko pro Pauzu nebo další skladbu. Bez zapnutí displeje teď hudbu jaksi nezastavíte. Překvapivé je i použití linkového výstupu 4.4 mm, ale protože je součástí balení redukce na linku 3.5 mm, můžeme zvolené řešení brát spíše jako výhodu. Totéž navíc platí o symetrickém výstupu pro sluchátka 4.4 mm - i zde je k dispozici redukce na mini jack 2.5 mm.
Během prvního krátkého testu jsme úplně nezvládli otestovat slibovanou výdrž. Dvojí dobíjení věc přeci jen trochu komplikuje. Prozatím alespoň víme, že se nám digitální část přehrávače vybíjela překvapivě o něco rychleji než část analogová, takže nabíjení "obou částí vždy společně" asi v reálném provozu nebude tím správným přístupem...
Zvukové představení
Teď už ale restartujeme přehrávač do čistého režimu přehrávače MANGO, odpojíme obě nabíječky a zjistíme, kvůli čemu jsme vlastně absolvovali všechny ty složitosti. Jdeme poslouchat! Předně musíme potvrdit, že má přehrávač ohromnou sílu a coby bateriový přehrávač ždímá ze sluchátek maximum jejich potenciálu. Vše má najednou precizní hrany (nikoli však ostré!), údery bicích jsou naprosto přesné, mají švih i sílu a i ten nejmenší zvuk má v nahrávce opět své místo. Sluchátka, ze sebe prostě dolují to nejlepší. Pokud byl jejich bas mdlý, dostává šťávu, a pokud naopak vadily nekultivované výšky, nastává ve spojení s přehrávačem jejich přirozené zkrocení. DX220 MAX je prostě autoritou!
Celkové ladění hodnotíme jako naprosto neutrální, snad jen s malinkým nádechem hřejivých tónů a rozhodně je blíže muzikálnímu charakteru než suchému pojetí s maximem preciznosti. Vhled do nahrávek je najednou obrovský. Všude je více prostoru, nástroje jsou suverénní a dobré nahrávky jednoduše září. Třeba poslední deska Daft Punk zní opravdu dobře jen málo kdy, ale s DX220 MAX je to hotová nirvána. V tomto smyslu je DX200 MAX opravdu jinde než běžný zástup DAP přehrávačů. Z pohledu zvuku se mu vyrovnají jen nejvyšší modely Astellu, ale výkonem snad jedině stolní SONY DMP-Z1.
Bas je i díky dostatečné výkonové rezervě parádně pevný, jistý a prokreslený. Sluchátka s lehčími basy z tohoto dopingu jednoznačně těží a získávají více razance. Vokály jsou sametově jemné, nijak napjaté nebo nepřirozeně útlé. Mají prostě přirozený charakter i naléhavost. A stejně dobře je na tom i pásmo nejvyšší, které moc hezky balancuje na hraně rychlosti, přesnosti a neunavující muzikálnosti. Mám pocit, že mi neunikne žádná informace z nahrávky, ale přitom je vše podáno velmi samozřejmě a klidně bez nepříjemného tlaku na pilu.
Verdikt
DX220 MAX se hodnotí těžko. Jde o extrémně svébytné zařízení, které nám nicméně i přes prvotní rozpaky dává v reálném světě smysl. Po stránce zvuku hraje absolutně nejvyšší ligu a to bez zaváhání. Po stránce praktičnosti a dotaženosti uživatelského prostředí Androidu mu ale k dokonalosti ještě nějaký ten nový Firmware schází.
