Srovnávací testy

Na čem se poslouchalo: FiiO M15, Chord HUGO2

Design a konstrukce

64 Audio sází u všech svých univerzálních modelů na jednotný základní tvar, což platí také pro oba dnes testované modely. Navzájem je tak rozlišíte hlavně podle barvy kovového těla a dekoru krycího víčka na vnější straně. Už ne tak viditelný, ale stále velmi významný je také rozdíl v hloubce těla jednotlivých modelů. Rozdíl šesti měničů tak v případě U12t oproti U18s znamená úsporu cca 2 mm hloubky.

Kvalitou zpracování a provedením detailů patří všechny modelu 64 Audio s přehledem do nejvyšší ligy. Dokonalé slícování, perfektní povrchová úprava... to vše splňuje opravdu vysoká očekávání spojená s nejvyšší sluchátkovou ligou. Sympatičtějším a designově hodnotnějším dojmem se však o slovo jednoznačně hlásí model U18s. Nebojí se experimentů, jeho broušená hliníková textura dělá dojem, budí respekt a funguje úplně stejně jako klíče od vašeho Bentley odložené na stole v restauraci vedle kafíčka. U12t jsou proti vyššímu modelu designově usedlejší, ale stále velmi elegantní a decentní. Až při bližším pohledu totiž vynikne jejich jemný proužek na krycí destičce, zatímco z dálky vypadají sluchátka pouze šedě. Celkově bohužel na emoce příliš neútočí a husí kůži vám tak způsobí snad jedinou svou cenovkou.

Srovnání obou sluchátek (U12t na obou fotkách vlevo)

Jedním z kouzel sluchátek 64 Audio je jejich ventilační otvor APEX s výměnnými "ucpávkami" ve tvaru malých válečků, které částečně vyčnívají z těla ven, aby je bylo možné i bez nářadí snadno vyměnit. Každé balení obsahuje 3 varianty s různou mírou odlehčení vnitřního tlaku a tím i jinou mírou izolace od okolí. Porovnání jejich vlivu přijde na řadu až v kapitole věnované zvuku, ale víc si můžete o technologii přečíst i v našem nedávném článku ZDE.

Dostáváme se ke kabelům, které se u všech modelů 64 Audio bez výjimky připojují pomocí robustního 2pinového konektoru. Většina modelů je aktuálně dodávána s černým prémiovým kabelem splétané konstrukce, zakončeným přímým konektorem Jack 3.5 mm. Pouze model U18s je doplněn o zářivě bílý postříbřený kabel s masivnějším lomeným konektorem. Oba dobře splývají od uší dolů, jsou přiměřeně robustní, ale zároveň lehké. Černý kabel U12t se za ušima nemusí tvarovat - pro někoho výhoda, pro jiného nedostatek. Zajímavé je ale jeho splétání, které každých asi 5 cm střídá jemnější a hrubší propletení (systém 7 x 7 x 4 Multi-Twist). Bohužel ale postrádá na obou koncích ochranné přechodky u konektorů, takže se dá ohýbat poměrně ostře. Bílý kabel U18s je při používání příjemnější, lehčí a díky zahnutému konektoru Jack 3.5 také o kousek praktičtější. V části za ušima se tvaruje pomocí vyztužení.

Vlevo kabel U12t, vpravo kabel U18s

Komfort a praktičnost

Znám dost lidí, kterým vadí i malé špunty v uších. Pokud jim bez dalšího vysvětlení nabídnu poslech sluchátek s dvanácti, resp. osmnácti měniči v každém uchu, nejspíš zmizí někde v dálce a na téma sluchátek se pár měsíců vůbec nebudou chtít bavit. Ve skutečnosti ale sluchátka výsledné rozměry šikovně maskují a do uší padnou v obou případech velmi příjemně. Rozdíl je nakonec hlavně v tom, jak moc jednotlivé modely přečnívají okraj uší. U18s mají úlohu nejsložitější, ale přesto je i v malých uších nosím hrozně rád. Trik je v tom (a platí pro všechny modely 64 Audio) netlačit sluchátka zbytečně hluboko do uší. Jejich fixace i izolace jsou totiž díky správné délce a úhlu krčku vynikající už při letmém nasazení. V tu chvíli jsou sluchátka opravdu velmi pohodlná. Pokud ale zejména vyšší modely zatlačíte hluboko, bude jejich tělo tlačit na záhyby ucha a po hodině budete vnímat tlak.

Modely U18s i U12t fungují nejlépe při poslechu v klidu. Sedněte s nimi do letadla, poslouchejte je při práci za stolem nebo doma v křesle se sklenkou čehokoli dobrého... v takových situacích si libují a vydají ze sebe to nejlepší. V uchu sice drží v pohodě i při chůzi, ale je jasné, že pro poslech na ulicích stvořené nebyly. Kromě toho, že jsou na to hlavně U18s zbytečně velké, si skoro jistě nevychutnáte pořádně ani jejich zvuk. A to by byla škoda. Protože právě v tom hrají svoji vlastní ligu.

Jako mírný nedostatek jsem v první chvíli vnímal celkem dlouhý konektor 2pin, vysunutý nad sluchátka navíc ještě výběžkem na samotném sluchátku. Kabel se tím dostává poměrně vysoko nad ucho a nepřiléhá k němu hlavně u menších uší tak těsně, jak jsme všichni zvyklí. Při pohybu v ulicích tak může hrozit, že kabel ucho přeskočí, ale jak už jsem napsal, sluchátka beru hlavně jako nekompromisní nástroj pro poslech v klidu. A jakmile se sluchátky sedím nebo ležím, je jejich tvar kabelu za uchem naprosto v klidu. Po chvíli jsem tak přestal jeho tvar řešit...

Zvukové představení

Dva modely postavené čistě na tlakových měničích Balanced Armature. Oba s jedním otevřeným výškovým měničem TIA, jedním středovýškovým měničem BA a celkem 10, resp. 16 měniči pro střední a hluboké frekvence. Člověk by tedy čekal největší rozdíly právě ve spodních patrech zvuku. Ve skutečnosti se ale největší rozdíly odehrávají v podání detailů, velikosti prostoru a celkové přirozenosti podání. Pro účely srovnání nechávám středně tlumící tmavě šedé ventily M15.

Menší model U12t je obecně asi nejoblíbenějším zástupcem značky 64 Audio. Jeho překrásně plný, basově mohutný a zároveň úžasně přehledný a detailní projev znamená okamžitou vstupenku mezi elitu. Na světě byste napočítali jen minimum takto kompetentních in-ear modelů. Přesto, když nasadíte do uší U18s, okamžitě si uvědomíte, že se dá ve velikosti a kompletnosti zvuku špuntových sluchátek zajít ještě dál. "Osmnáctky" ve variantě S (Stage) hrají nadpozemsky a přitom úplně přirozeně. Vtip je v tom, že jejich projev už nesrovnávám jen se špunty, ale spíše s velkými sluchátky nebo rovnou bednami. Dlouho jsem si toto odvážné tvrzení šetřil, ale teď je asi ta pravá chvíle. Kdybych si měl v životě pořídit už jen jediná sluchátka jakéhokoli typu, vybral bych U18s. Kdybych se ale musel dívat i na cenu, model U12t by byl rozhodně v TOP3 finálního výběru.

U12t jsou postavené pro každodenní radost. Jejich zvuk míří o kousek víc k nadšení a energičnosti, zatímco U18s jsou umírněnější, ještě o kousek kompletnější a vyváženější. U12t jsou jiskřivější, mírně vzdušnější a jejich bas je i přes menší počet měničů mohutnější. U18s jsou ale na druhé straně tonálně ultra-přesné, relaxovanější, jemnější v detailech a rovnější v pásmu středů a basů. Jinými slovy jsou o kousek méně sluchátkové, ale spíše se projevem blíží poslechu beden. To je možná dost odvážné tvrzení, ale pokud vezmu celkový charakter sluchátek, budete asi vědět, kam mířím.

Na "dvanáctkách" mě neskutečně baví bas a jeho váha. Umí udeřit, má neskutečnou autoritu a přitom je pořád naprosto pod kontrolou. Středy jsou malinko pod vlivem vyššího pásma, takže jsou lehounce posunuté výš a pocitově blíž. Celkově mám nástroje v podání U12t o něco blíže k uchu a vnímám je do větších detailů a s větším rozlišením. Menší hloubku scény ale vyvažuje o něco větší šířka a jasnější separace nástrojů. Výšky jsou citelně cinkavější a hravější. Ve společnosti U12t člověk daleko více vnímá jednotlivé složky zvuku, které na sebe poutají hodně pozornosti.

Větší brácha U18s předkládá nahrávky mnohem více jako homogenní a neskutečně samozřejmý celek. Přitom rozlišení a vhled i do nejvíce komplexních nahrávek jsou strhující a návykové. Bas má stále obrovskou váhu, středy jsou snad nejpřirozenější z celého světa in-ear sluchátek a výšky, ty zkrátka dělají přesně to, co mají. Nepředvádí se, ale nikdy nespí pod peřinou. Pořád se přitom pohybujeme na mírně zábavnější lince od čistě neutrálního zvuku a to je dobře. U18s vás totiž budou bavit bez ohledu na žánr i momentální náladu, přičemž stále zůstávají zodpovědné, neskonale informativní a především přirozené.

Vliv jednotlivých APEX modulů

Pro srovnání obou modelů jsem používal střední variantu tlumení M15 s útlumem 15 dB. Přechodem na světlejší modul M20 získáte o něco větší objem nejnižších frekvencí kolem 30 Hz a samozřejmě i největší útlum okolního hluku. Pro běžné použití mi ale vycházel nejlépe modul M15. Nejvíce otevřený a vzdušný projev však dosáhnete použitím černého modulu MX. Nejnižší míra izolace je ovšem spojena také s odlehčením basové složky, čímž se z obou modelů stává neskutečně věrný referenční nástroj. Prakticky tak platí, že s trojicí výměnných modulů dokážete posunout charakter sluchátek od vysloveně zábavného a úderného až po téměř dokonale referenční.

Verdikt

Jestliže se váš poslechový čas odehrává hlavně mimo oblíbené domácí křeslo nebo zkrátka jen nemáte rádi velká sluchátka na hlavě, pořiďte si s klidem špunty. A pořiďte si je klidně i jako kompaktnější cestovní varianty vašich milovaných sluchátek Audeze, Focal, MEZE nebo STAX. Protože tyhle špunty hrají úplně stejnou nejvyšší ligu. V mnoha ohledech i vyšší. Jestliže chcete malinko víc zábavy a jiskry, berte U12t. Jestli chcete ale to nejvěrnější a zvukově nejdospělejší, co aktuálně svět in-ear sluchátek nabízí, berte jedině U18s. Neumím si představit situaci ani důvod, kdy byste měli vynaložených peněz litovat...

Autor: PetrM