Když bychom měli vybrat nějakého důležitého inovátora sluchátkové branže poslední doby, vynechat bychom nesměli Campfire Audio. Není to žádná velká značka, ale na kontě už má hezkou řádku řešení, kterými tento segment obohatila. V roce 2015 třeba jako první přišla s in-ear sluchátky z keramiky. Tehdy ještě nebyla značka v našem dosahu, ale když se koncem roku 2020 objevily nové verze jejích keramických klenotů, už jsme si je nemohli nechat ujít.
Na čem se testovalo: Astell&Kern KANN Cube, HiBy R6 Pro, Campfire Solaris 2020, iBasso IT07
Design a konstrukce
I kdyby to měla být poslední silná stránka obou modelů, s jistotou by zlomila nejednoho sluchátkového nadšence ke koupi. Na mysli mám kvalitu zpracování obou modelů a vlastně i jejich design. Pocit z ultra-koncentrované a luxusně naleštěné keramiky je v ruce až nadpozemský. Nepamatuji se, že bych měl někdy na dlani sluchátka s poctivější konstrukcí. Vezmete je do ruky a okamžitě vás napadne: tak, tady je mám a budu je mít asi až do smrti.
Mimochodem: Proces pečení keramiky u sluchátek Campfire trvá při různých teplotách cca 5 dní, během nichž se hmota výrazně zhušťuje a tím pádem i zpevňuje. Další tři dny potom trvá leštění pomocí hliníkových perliček a vody.
Těla obou modelů mají i přes rozdílnou konfiguraci měničů překvapivě úplně stejnou velikost ve všech osách. Vzhledem k tomu, jak je Vega s jediným měničem malinká (oproti jiným HighEnd modelům), působí stejně velké Dorado s dvěma měniči jako malý zázrak. Ve skutečnosti se nemuselo na velikost sluchátka sahat hlavně proto, že byl tlakový měnič Balanced Armature umístěn prakticky přímo do výstupní mosazené trysky sluchátka.
Když se na oba modely dívám, skoro se nemůžu rozhodnout, který mě láká k poslechu víc. Nakonec se ale potvrzuje trend nastolený novinkou iBasso IT00 a já už podruhé oceňuji absolutním hodnocením za design sluchátka sněhobílé barvy. Jejich čistotu zkrátka nic nenarušuje. I logo samotné je pouze vtlačené do čelní destičky a není vyplněno žádnou barvou. Zbývá tedy jen lesklá bílá keramika s malinkým ventilačním otvorem a tryskou z nerezové oceli. Dokonalost sama.
Oba modely spojuje se zdrojem hudební radosti totožný kabel, starý známý postříbřený Litz. Napojení přes MMCX konektory je precizní a splétaných 120 cm délky nebudete po pár vteřinách vůbec vnímat. Litz je dlouhodobě jeden z nejlépe použitelných kabelů a zatím nic nenaznačuje, že by měl mít nějaké zásadní problémy s odolností. Buďte na něj aspoň trochu hodní a vydrží vám opravdu dlouho.
Komfort a praktičnost
Jak už jste možná správně odhadli, design a kvalita zpracování opravdu nejsou posledními parametry, ve kterých Vega a Dorado bodují. Coby extrémní citlivka a majitel spíše malých uší mám totiž skvělý pocit bez ohledu na délku poslechu také z jejich tvarování. A to myslím naprosto vážně. Na rozhodujících místech je tělo jednoduše kulaté, malinké a tak o něm při poslechu prakticky nevím. Za mě jeden z nejuniverzálněji nositelných HighEnd modelů na trhu posledních let.
Při nošení a poslechu v reálném světě ale nemusí být komfort úplně vším. Pro správné usazení v uchu, dobrou izolaci a tím i optimální reprodukci v basovém pásmu je důležitý také úhel a tvar výstupní trysky se silikonovým nebo pěnovým nástavcem. Ocelové (resp. mosazné) trysky těchto dvou novinek patří mezi ty delší, středně velké v průměru a lehce nakloněné směrem do ucha. Výsledkem je perfektní usazení bez jakéhokoli laborování nebo tlačení sluchátek do uší.
Izolace od okolí je se správným nástavcem velmi vysoká a stejně tak i fixace v uchu patří k nejlepším v této třídě. Kabel přirozeně pokračuje nahoru za ucho a já nemám ani po několika kilometrech v opuštěných lesích potřebu na poloze sluchátek cokoli měnit. Nevytahují se, netlačí a přenášejí jen velmi málo ruchů od pohybujícího se kabelu. Nejvyšší známky zvedám nad hlavu už podruhé v jediném testu a to shodně pro oba modely.
Zvukové představení
Výrobce prezentuje oba modely jako HighEnd pro milovníky kvalitního zvuku s robustním basovým základem. Rozdíl mezi oběma modely tkví především v tom, jak přistupují ke zbytku frekvenčního rozsahu. Jestliže do teď oba modely odlišovala vlastně jen barva a cenovka, ten zásadní rozdíl dělá až hybridní konfigurace modelu Dorado…
Vega
In-ear sluchátka s jediným dynamickým měničem a cenovkou 25 k už musejí být něčím pořádně speciální, aby své postavení na trhu obhájila. Tady prostě keramika a ocel stačit nebudou. Vega se snaží oslovit jednoduchostí, přímočarou filosofií, možná určitým návratem ke kořenům. Její vyznění má být poctou analogu, muzikálnosti a tradičnímu domácímu HiFi postavenému na velkých bednách. Funguje tak ale i ve skutečnosti? Ó ano. A zatraceně dobře…
Vedle sněhobílého pokladu Vega působí i jinak velmi líbivě laděný Solaris 2020 jako chladný a odměřený parťák. Vega je měkčí, mohutnější v basovém základu, zvukově hřejivější, ve výškách mnohem uhlazenější a celkově tak nějak útulnější. Zároveň ale sází více na ladění do V, kterému obětuje nějaké to procento neutrality či, chcete-li, věrnosti. Její akcent je také více posunutý k basovému pásmu, které zvuk Vegy jednoznačně charakterizuje, aniž by přitom jakkoli devalvoval kvalitu zbylých frekvencí.
Vega má svůj unikátní přístup ke zvuku a ve nabídce značky rozhodně nezapadne. Pokud máte spíše menší toleranci k ostrým výškám a ultra-vysokému rozlišení některých hybridních modelů na trhu, budete z projevu Vegy naprosto unešení. Její analogová filosofie zaměřená na hřejivou přirozenost dává rozhodně smysl a ve spojení s dobrými nahrávkami doslova září. Ano, Vega trochu počítá s tím, že je nahrávka udělaná poctivě. Dobře nahranou desku zahraje naprosto božsky. V té chvíli budou její basy doslova fyzicky hmatatelné, mocné, ale stále zkrocené a nečekaně hbité. Vedle nich vám ale bude dělat radost i pásmo výšek, ve kterém nebudete absolutně nic postrádat. Nechybí jiskra, cinkání, krásný dozvuk ani vzácná přirozenost a tonální čistota jen mírně zatlumených středů.
Podání prostoru se odvíjí od chování sluchátek v nejvyšších frekvencích. Sluchátka umí krásně zobrazit hloubku, se kterou i krásně pracují. V šířce scény jsou možná jen lehce nad průměrem, ale k jejich klidnějšímu uhlazenému charakteru to podle mě sedí velmi dobře.
Dorado
Dorado sdílí stejný dynamický měnič, ale jeho ladění je přeci jen odlišné. To aby se i bez použití jakékoli výhybky ideálně doplňovalo s přidaným měničem Balanced Armature v nejvyšších frekvencích. Filosofie modelu by se tedy dala shrnout asi jako “analogová jednoduchost s novou dávkou jiskření ve výškách”. Přístup modelu Dorado tak osloví spíše ty, kteří si potrpí na hodně detailů a ladění výrazně do V.
Když to vezmeme hezky od podlahy, okouzlí nás Dorado podobně fyzickým a poctivým basovým základem, jako to umí Vega, ale celkový objem basu je přeci jen o malinký kousek více regulovaný. Jeho údernost a dynamika ale zůstávají, rychlost a kontura se možná i lehce zlepšují. Objem basů možná nepřímo snižují méně zatažené středy, které stojí v případě modelu Dorado více vpředu a charakterizuje je určitě větší naléhavost.
Zcela zásadní rozdíl ale nastává v pásmu výšek, kde se naplno projevuje tlakový měnič umístěný přímo v ose výstupní trysky. Toto umístění jako by ještě více umocnilo bezprostřednost a přesnost reakcí BA měniče, v jehož podání se i ten nejmenší detail dostává k uchu bez jakéhokoli filtrování. Výhodou je rozhodně větší jiskra a celkový jas, který hlavně u méně naleštěných produkcí výrazně pomáhá probudit desku k životu. Nevýhodou u některých desek může být trochu útlé a přehnaně aktivní zobrazení detailů, které vlastně ani autor neplánoval zvýraznit. Dorado se tím tak trochu odklání od původní filosofie obou testovaných modelů, kterou má být kromě jednoduchosti také přirozenost a opravdovost zvuku. Dorado už zkrátka míří trochu jinam.
Jak se VEGA / DORADO hodí pro základní hudební žánry:
Taneční hudba / hip-hop
Vega - dokonalý nástroj pro kvalitně nahrané R&B, hip-hop i moderní elektroniku bez zjevného mínusu
Dorado - hodně nablýskaná kombinace, velmi líbivá, živá a aktivní
Klasická hudba, orchestr
Vega - perfektní kombinace s jasným důrazem na přirozenost, opravdovost a mohutnost zážitku jako celku
Dorado - vynikající kombinace s mohutným tělem a větším zaměřením na separaci nástrojů a vzdušnost scény
Pop, rock
Vega - skvělá kombinace s cílením na pohodu, klasické “repro” vyznění rockových desek s úžasně sametovým podáním vokálů
Dorado - trochu větší rockový rachot než v podání Vegy, cinkavý, výraznější a bohatší zvuk kytar
Jazz, akustická hudba
Vega - absolutně dokonalá kombinace, která ještě roste s kvalitními jazzovými nahrávkami, nádech LIVE zážitku s úderným spodkem
Dorado - precizní kombinace, která stojí na pevných nohách, neskutečně baví a zároveň má i odvahu dunět
Metal
Vega - pro tvrdé nahrávky s menší dynamikou se Vega tolik nehodí, nedá vám tolik informací
Dorado - umí i zastřené metalové desky projasnit a oživit, ale i tak se mi k metalu tolik nehodí
Verdikt
Který model tedy nakonec vítězí po stránce zvuku? Výrobce uvedl na trh modely dva a určitě k tomu měl nějaký důvod. Každý z nich totiž míří na trochu jiného zákazníka a každý z nich září v trochu jiných hudebních disciplínách. Kdybych měl ale mluvit za sebe, přijde mi jako konzistentnější a výjimečnější překvapivě model Vega. Jeho projev lépe naplňuje původní filosofii, celkové ladění mi dává větší smysl a probouzí u mě větší nadšení. Dorado je na druhé straně o něco univerzálněji vyladěné a svým přístupem by mohlo oslovit celkově více lidí. Když se ale budu držet původní konceptu, vyberu si Vegu.
